Umělecká kolonie

V historickém prostředí pevnostního města Josefov sídlí spolek umělců, uměleckých řemeslníků, přátel umění a přírody. Umělecká kolonie Bastion IV, z.s. oficiálně vznikla v roce 2015 a u jejího zrodu stáli řezbář Jan Paďour ml. a sochař Petr Novák z Jaroměře, kteří zde působí dodnes. Postupně začali přibývat další výtvarníci a sympatizanti, v současnosti má spolek kolem 40 členů, z nichž mnozí zde mají své ateliéry a dílny. Náš spolek má Bastion IV vypůjčený od města Jaroměř a pořádá zde také mnoho akcí pro veřejnost. Nabízí také prostory pro tvůrčí studentské pobyty a semináře.

Smysl spolku

Smyslem umělecké kolonie je zajištění podmínek pro svobodnou tvorbu a její sdílení s  veřejností. Město Jaroměř je majitelem bastionu IV a propůjčuje ho spolku umělců a příznivců umění, aby v něm vytvářeli enklávu soustřeďující ekologické a filosofické inspirace a předávali je výtvarnou formou veřejnosti.

Příchozí často mluví o silném dojmu z přirozeného světa odlišného od toho za hradbou, zaměřeného na niterné hodnoty lidského bytí s uzdravujícími účinky na duši. Nadšeně ukazují dětem, jak kohout vodí po nádvoří slepice, nádherné pávy na stromech a hradbách i koně ve výběhu za prachárnou, ve které je stálá výstava tvorby členů kolonie. Spolek si dobře uvědomuje velkorysou přízeň města Jaroměře, která kolonii provází dlouhá léta od jejího založení a tak ochotně pomáhá jeho kulturnímu rozvoji.

Kolonie zajišťuje pravidelná setkání s veřejností během vernisáží výtvarných výstav, koncertů a divadel menších forem a řezbářských symposií. Návštěvníci se zde scházejí a v  lidsky otevřené atmosféře debatují v  čtenářském klubu nebo na filmovém klubu. Jiní navštěvují kursy figurálního kreslení, na které dojíždějí i z jiných východočeských měst.

Textilní ateliér dává podněty pro tvorbu dospělým, ale i děti z okolí se tam zabaví výtvarnými pracemi z různých materiálů. Právě pro děti je dobré vnímat hezký vztah zdejších výtvarníků ke zvířatům, včetně netopýrů a vlaštovek v celém objektu.

Bastion IV je také nadšeně využíván studenty malby a fotografie k  pleinairovým pobytům i těmi z  filosofických fakult k  letním seminářům. Tehdy se bastion ozývá četnými jazyky Evropy. Umění naplňuje svůj původní a přirozený účel, pokud se skladba zahraje a obraz vystaví. Hudba zapsaná do not v šupleti a obrazy naskládané u zdi ateliéru nemůžou poskytnout potěšení a katharsi, jak by měly a náklady na umělecké vzdělání se promarní. Sdružení umělců v kolonii pod záštitou osvíceného vedení města naopak umožňuje spontánní niternou tvorbu a její předvedení veřejnosti. Bez takové záštity by se mnohý talent a dlouhá léta studií rozplynuly v  materiálních starostech a z  mladých umělců by se stali živnostníci. Chovy krásných koní ani dobré umění se neobejdou bez podpory společnosti, která nechce resignovat na rozvoj svého lidství. Synergie města Jaroměře s  Uměleckou kolonií bastion IV, z.s. je výjimečně krásným příkladem kulturního spojenectví.

Bastion IV

Pevnostní město josefov dal nedaleko Jaroměře postavit císař Josef II. na obranu proti Prusům na konci 18. století. Bastiony jsou součástí velmi složitého obranného systému. Bastion je pětiboký objekt vybíhající z opevnění, ohraničený ze čtyř stran hradbami a z jedné strany patrovou budovou tzv. dvojitých kasáren. Tvar bastionu umožňoval rozmístit na jeho hradby větší množství děl, která měla lepší úhel střelby.

Na nádvoří stojí válečná prachárna s nespalnou střechou. Kolem dokola hradeb probíhá řada kasemat, sloužících původně jako ubytování pro dělostřelce, později jako vězení.

Pevnost byla postavena převážně z cihel a nad klenutými stropy jednotlivých místností byla ještě silná vrstva jílu jako ochrana před dopadem dělostřeleckých granátů.

V letech 2020-2022 prošel Bastion IV významnou rekonstrukcí v rámci projektu integrovaného územního rozvoje ITI, jehož cílem bylo revitalizovat a zatraktivnit vybrané památky. Kromě Bastionu IV byly opraveny také přilehlé objekty ( Ravelin XIII a kurtina mezi bastiony III a IV). Celkové náklady byly 152 milionů Kč, z toho příspěvek od EU téměř 90 milionů Kč. Na bastionu byl odstraněn nepůvodní betonový záklop a nahrazen jílovým záhozem podle původní technologie. Dle požadavku Národního památkového ústavu se komíny opravily k roku 1905, kdy objekt sloužil jako vězení. Na části kasemat byly zachovány novodobější výplně okenních otvorů – fabriční okna z doby přestavby objektu československou armádou po 2. světové válce. Bylo to nejen přání současných uživatelů – umělců, kteří potřebují k práci dostatek světla, zároveň to byl požadavek NPÚ s cílem zachovat část historie objektu.